Používá technologii služby Blogger.

O životě na vesnici a proč to není pro mě




Jak jsem Vám už psala, přestěhovali jsme se s mamkou asi před čtrnácti dny z Prahy na malou vesnici na Moravě. A když říkám malou, myslím tím opravdu malou. Žádný obchod, autobus jede dvakrát za den, a všichni se tu znají (nemluvě o tom, že tahleta vesnice není dokonce ani na mapě). Vím, že tohle by možná někomu nevadilo, ale mě se v Praze moc líbilo, jak se tam s nikým neznám, nikdo si mě neprohlížel od hlavy až k patě, nehledal, co mám na sobě novýho, nevěděl o mě vůbec nic a celkově ta anonymita byla prostě super!


Na této vesnici už jsme bydleli dřív (o to je to možná ještě horší), a teď jsme se sem na chvíli vrátili, ale popravdě doufám, že tu dlouho nebudeme a posuneme se zase někam jinam. Neříkám, že musím bydlet v nějakém velkém městě, jako byla Praha, ale něco o malinko menší než Brno, by bylo tak akorát.

Na tom se s mamkou shodneme, ale teď ještě to správné město najít. No, a pokud bychom našli to naše ideální město, ani moc velké ani moc malé, a měli bychom v něm i vlastní domeček bylo by to ideální. I když kromě tohoto, mám ještě jeden sen.

Žít nějakou dobu taky v Anglii. Hrozně mě to tam láká, už asi od páté třídy a teď pořád víc a víc. Vím o spoustě lidech, kteří tam žijí a jsou šťastní, tak bych to ráda alespoň na chvíli zkusila. Ale moc se nám s mamkou líbí představa, že bychom tady měli vlastní domeček – domov - kam bychom se kdykoli mohli vrátit, ale mezitím když bychom kamkoli a na jakkoli dlouho chtěli vycestovat, mohli bychom.

To jsem tedy trochu odbočila, ale pointa tohoto článku je, že malé vesnice prostě určitě nejsou pro mě. Nějak mi to tu nedělá dobře a to jsme tu teprve čtrnáct dní. A už teď se těším, až se odtud zase odstěhujeme. A jak to máte vy? Žijete na vesnici nebo ve městě? A jste tam spokojení?

Užívejte si podzim,
Sabča

Žádné komentáře