Používá technologii služby Blogger.

9 měsíců v Praze aneb stěhujeme se zpátky na Moravu



Když se teď dívám kolem sebe, vidím spoustu zabalených i nezabalených krabic. Je mi z toho trošku (trošku víc) smutno, protože mi to tady nakonec bude moc chybět. Do Prahy jsme se s mojí mamkou přestěhovali v prosinci 2016, potom co jsme se museli vystěhovat z našeho minulého bytu kousek od Brna. Nejdřív jsme mysleli, že se odstěhujeme jen kousek od města, ve kterém jsme bydleli, ale potom jsme si řekli, že využijeme příležitosti a půjdeme rovnou tam, kam jsme už delší dobu chtěli.


Byli jsme natěšení, že se stěhujeme do Prahy a jak super to tam bude. Kam všude se podíváme, co všechno tam budeme dělat, apod. Vlastně se nám to docela splnilo a opravdu jsme se podívali na spoustu míst a začali jsme i nějaké nové věci. A pokud jde o mně myslím, že jsem se tu taky začala více osamostatňovat a tak trochu i vidět některé věci jinak než doteď. Neříkám, že to bylo Prahou, ale spíš tou změnou místa. Změnou v našem životě, kterou jsme prostě už potřebovali…

Jenže jsme celou dobu zároveň cítili, že to není úplně ono a že se tady necítíme jako doma. To už je tak těžké v pronájmu, ale ještě více to bylo proto, že jsme tu samozřejmě nikoho neznali, nevěděli jsme kde co je, apod. Já osobně jsem si už docela i zvykla a dost se mi tu zalíbilo (i když se tu pořád necítím na 100% spokojená), a ani mamka pořád necítila a necítí, že by to bylo ono, a tak jsme se tedy rozhodli odstěhovat se po 9 zajímavých měsících v Praze, zpátky na Moravu.

Myslím, že je důležité žít opravdu tam, kde je Vám příjemně a cítíte se tam jako doma. Ano, můžete se přestěhovat do nového města, kde jste třeba nikdy předtím nebyli, a můžete si i zvyknout a cítit se tam nakonec dobře, ale u nás je to prostě takhle a určitě nelitujeme ani jedna toho, že jsme v Praze bydleli, i když to nebylo úplně nejdýl. Jen doufám, že sem teď budeme jezdit alespoň na výlety, protože už mi to tady bude docela chybět.


Zítra se tedy stěhujeme zpět na Moravu a doufáme, že tam nám bude zase líp. A že se snad s mamkou konečně dočkáme našeho vysněného domečku ;-).

Mějte se moc krásně,

Sabča

Žádné komentáře